802.11b

Tento standard má maximální teoretickou přenosovou rychlost 11mbit/s. Defakto je skoro stejný jako originální standard IEEE 802.11.
Zařízení podporující tento standard se na trhu objevili počátkem roku 2000. Dramatický vzrůst v používání této technologie je zapříčiněný nízkou cenou zařízení, případně možnosti jejího domácího „sestavení“ a velkým rozmachem, se kterým přišlo používání bezdrátového internetu.
Nevýhodou této frekvence je především možné rušení od okolí, okolních spotřebičů. V dnešní době se používá prakticky již jen pouze na tzv. „domácí wifi“ a nižší přenosová rychlost, která byla velmi ovlivnitelná a také latence, která „za moc nestála“.

802.11g

Je třetím modulačním standardem, který byl ustanoven v roce 2003 a má teoretickou rychlost 54mbit/s s identickým jádrem jako 802.11a
Je zpětně kompatibilní s 802.11b a platí pro něj stejné omezení anevýhody jako pro 802.11b.
Od roku 2003 můžeme vidět zařízení, které podporují oba standardy zároveň, tzv. 802.11b/g a není tedy problém se zpětnou kompatibilitou.

Dosah/použití

Nejčastějším použití této technologie bylo na tzv. „point to multipoint“, to znamená, že máme jeden vysílač a několik připojených stanic.  
Typický vnitřní dosah (např. v budově) je cca 30 - 90m.
Dosah je snadno ovlivnitelný překážkami. Např. železobeton, či pokovená okna naprosto odrážejí signál a neumožňují jeho prostup přes dané překážky.
Typický problém pro 2,4GHz je tzv. překrývání kanálů. Mnozí uživatelé si myslí, že každý kanál je na jiném nezávislý, pásmo 2,4GHz však funguje jinak, viz tabulka a obrázek.

Z obrázku vidíme, že existují pouze 3 nebo 4 kanály, které se vzájemně nepřekrývají.

• 1, 6, 11 s 25MHz rezervou.
• 1, 5, 9, 13 s 20MHz rezervou

Díky tomuto jevu může vzniknout, resp. vzniká rušení i na sousedních kanálech. Pásmo 2,4GHz je tedy v tomto případě poměrně neefektivní a určitě se ho nevyplatí používat ve venkovním prostředí.

Rušení

Právě díky rušení se kvalita bezdrátové linky zhoršuje - Stabilita, rychlost, spolehlivost.
Rušení probíhá na sousedních frekvencích, či přímo na frekvenci stejné.
Pokud se jedná o venkovní prostředí, interference bývá tak vysoká, že někdy není možností úniku a samotný únik řeší přechod na frekvenci jinou, vyšší, která není tak hojně využívána.
Rušení poznáme dle zobrazení dostupných sítí v éteru, častokrát ale může docházet k rušení právě i zařízeními, které tam neuvidíme, např. již zmíněné Bluetooth, RC modely, vysílačky, mikrovlnné trouby, apod.

• Z tohoto důvodu se 2,4GHz v dnešní době hodí opravdu jen a pouze na tzv. domácí wifi AP.

Připojení

Připojení na frekvenci 2,4GHz je poměrně snadné. V dřívější době, kdy byl nedostatek pasivních prvků, nebyl problém takový prvek vyrobit, jednalo se především o antény. Například vyrobení takového quadu se ziskem 12dBi Vás nepřišlo dráže než 100,- kč a pokud byl vyroben a spájen dobře, častokrát měl lepší parametry než antény, které jste si mohli koupit v obchodě.
Sám si vzpomínám, když jsem vyráběl svoji první všesměrovou anténu. Doporučuji navštívit nebo vyhledat stránky p. Šimandla, který na svém webu popisoval podrobné návody. A pokud jste potřebovali ziskovější anténu nebyl problém použít starší satelitní parabolu případně si vyrobit síto a vyrobený quad použít jako ozařovač. Samozřejmě jste si museli spočítat ohniskovou vzdálenost, ale fungovalo to.
K připojení tedy potřebujete nějakou anténu a kabeláž (pasivní prvek) a wifi clienta, či wifi kartu do PCI (aktivní prvek).
   - Koaxiální kabeláž by měla být co nejkratší, protože tvoří útlum, který by se nám ve výsledku mohl hodit a snižuje citlivost.
   - Samozřejmě je potřeba nezapomenout na VO ČTÚ ve které se říká, že nesmíte překročit vysílací výkon 100mW E.I.R.P.